Podívejme se, jaké jsou technické výhody infrapanelů Tempero ve srovnání s konkurencí. Přenos tepla sáláním  je poměrně složitý proces, který je ovlivněn mnoha proměnnými. Vyzařování reálného tělesa lze získat s dostatečnou přesností přes vztah pro výpočet sálání šedého tělesa upraveným Stefanovým-Boltzmanovým zákonem

Součinitel vyzařování absolutně černého tělesa  (C0)
Zde se dosazuje hodnota 5,67 W·m-2 ·K-4.

Emisivita (ε)
Emisivita je bezrozměrná veličina. Udává podíl vysálaného záření ku teoreticky možnému vysálatelnému záření „absolutně černého tělesa“ při stejné teplotě. V praxi to znamená, že čím je dané číslo vyšší, tím vhodnější zdroj sálavého tepla je k dispozici, protože tím ochotněji daný povrch bude sálat do okolí. Rozmezí hodnot je velice široké a závisí na teplotě povrchu, materiálu i povrchové úpravě.

Teplota ()
Je termodynamická teplota, která se udává v Kelvinech (K). Hodnota ve stupních  Kelvina nikdy nemůže nabývat záporných hodnot, protože nejmenší možná teplota je rovna 0 K („absolutní nule“). Přepočet ze stupňů Celsia na Kelviny se provádí přičtením hodnoty 273,15 k dané teplotě. Povrchová teplota panelů Tempero nabývá hodnot až 180 °C a v případě průmyslových panelů i výrazně vyšších. Panely na českém trhu dosahují teplot maximálně 110°C.

Z uvedeného vztahu jasně vyplývá, že panely Tempero vyzařují díky vysoké emisivitě a vysoké povrchové teplotě do okolí výrazně větší množství tepla ve srovnání s jakýmkoliv konkurenčním panelem.

Rozdíl mezi infrapanelem Tempero a konkurencí

Výpočet výše je sice zajímavý, ale neposkytuje informaci o skutečném tepelném toku do okolí. Rozdíl na topném výkonu si můžeme ukázat na následujícím případu. Pro zjednodušení budeme uvažovat, že se bude jednat o „absolutně černá tělesa“ a prostředí bude pro dané záření zcela propustné. Střední index směrovosti () plocha panelu (S1) stejně jako součinitel vyzařování AČT C0 bude pro oba případy totožné.  V čem se tedy bude výpočet lišit? K rozdílu dojde při dosazování za teplotu T1. Pro nejlepší konkurenční panel na trhu o povrchové teplotě 110°C je dosazovaná hodnota 383,15K a pro panel Tempero s povrchovou teplotou až 180°C dosazujeme 453,15K. Za teplotu T2 lze dosadit libovolnou teplotu osálaného povrchu. Pro náš případ je to 20°C, tedy 293,15K. Výsledný tepelný tok bude v tomto případě ovlivněn pouze výslednými poměry „rozdílů v závorce“.

Při 110°C je hodnota rozdílu 141,66 a při 180°C je hodnota 2,46 krát větší, tedy 347,81. To tedy znamená, že výsledný tepelný tok by byl o 146% větší jen díky vyšší teplotě panelu. V tabulce je uvedeno srovnání pro více teplot povrchů panelů. Jako referenční hodnota je uvedena hodnota pro rozdíl při 180°C. Pokud by byl použit panel s teplotou 80°C, pak by tepelný tok nebyl ani čtvrtinový. Po vynesení hodnot do grafu zjistíte, že tepelný tok roste s druhou mocninou teploty. Infrapanely Tempero tak poskytují nejen větší množství sálavého tepla, ale také jinou kvalitu, jelikož s rostoucí teplotou povrchu dochází k sálání na kratších vlnových délkách. Dosažení vysokých teplot při poměrně nízkém příkonu je dáno využitím unikátní patentované topné fólie, která zahřívá sklokeramickou desku. Jiné infrapanely využívají rozdílné způsoby ohřevu se kterými nejsou schopny dosáhnout zmíněných provozních hodnot. Zkušenosti z provozu si můžete přečíst zde.