Přenos tepla prouděním (konvekcí) je dobře známý z běžného života. Vyskytuje se v kapalinách a plynech. Konvekce se dělí na nucenou a přirozenou.
Nucená konvekce
se vyskytuje, když foukáme na polévku nebo se spustí ventilátor chladiče při stání v koloně aut. Jsou to případy, kdy se snažíme nuceně urychlit odvod tepla z polévky nebo chladicí kapaliny. Při nucené konvekci dochází k výrazně většímu přenosu tepla. Příroda má tendenci vyrovnávat rozdíly, což se projevuje i šířením tepla do okolí. Proto je šíření tepla samovolným procesem, avšak pouze při šíření z teplejších oblastí do studenějších.
Přirozená konvekce
se vyskytuje např. u radiátorů v obytném prostoru nebo při chladnutí plechu s cukrovím. Při přenosu tepla přirozenou konvekcí (topením radiátory) dochází na styku vzduchu a radiátoru k přestupu tepla do vzduchu. Se zahříváním vzduchu dochází k jeho rozpínání, což znamená, že klesá jeho hustota. Proto je teplejší vzduch vytlačen těžším (hustším) vzduchem směrem vzhůru ke stropu. Tohoto jevu se využívá např. u horkovzdušných balónů, ale také u ponorek, které mění svou průměrnou hustotu v závislosti na množství vody v balastních nádržích. Při intenzivním topení lze vidět, že silný proud stoupajícího ohřátého vzduchu je schopen rozhýbat záclony nad radiátory. Budeme-li primárně ohřívat vzduch v místnosti, nelze se tomuto jevu vyhnout. Z toho plyne, že čím vyšší stropy jsou v místnosti, tím problematičtější bude vytápění takového prostoru.
Vysoké stropy
Stavebními úpravami lze snížit stropy a omezit tak množství vzduchu v místnosti, nebo si můžeme i nadále užívat velkorysosti obytných prostor pokud využijeme jiný druh vytápění. Pro prostory s vysokými stropy se osvědčily sálavé panely firmy Tempero. Ve srovnání s elektrickým přímotopem se podařilo v obytném prostoru snížit náklady na vytápění o 71%. Díky ohřevu ploch pod panelem (osáláním) dochází k rovnoměrnějšímu rozložení teploty vzduchu v obytném prostoru, prohřátí stěn podlah a vybavení. Navíc malé teplotní rozdíly po výšce místnosti vedou ke tvorbě pomalého proudění vzduchu, čímž dochází téměř k eliminaci unášení prachu. Z provozních zkušeností plyne, že ani po dvou letech se na zadní straně panelů nenachází vrstva prachu.
Teplo utíká
Vzduch s rostoucí teplotou nabírá do svého objemu větší množství vlhkosti. Pokud se takový vzduch ochladí, pak dojde k odpovídajícímu vyloučení nadbytečné vlhkosti na chladnějším předmětu. S tím se setkáváme při orosení sklenice se studeným nápojem nebo brýlí při vstupu do teplé místnosti. Pokud se ve zdi vyskytují tepelné mosty nebo pokud má zdivo nižší teplotu, tak může docházet k vysrážení vlhkosti v takovém místě a následné tvorbě plísní. Při vytápění infrapanelem tomu předcházíme především prohřátím a vysušením stěn, druhotně i zmenšením teplotního rozdílu mezi vzduchem a stěnou. Zkušenosti z provozu infrapanelů Tempero ukázaly na snížení vzdušné vlhkosti v místnosti ze 70% na 45%. Pokud budete chtít využít výše zmíněných přínosů infrapanelů, pak si zde přečtěte, proč infrapanely Tempero nemají na trhu konkurenci.