Znečištění ovzduší v České republice je do značné míry způsobeno lokálními tepelnými zdroji. Při spalování bude vždy docházet ke vzniku spalin, které nikdy nebudou naprosto čisté. Spalování je proces, při kterém chceme oxidovat uhlík kyslíkem. Tato reakce uvolňuje při sloučení molekuly uhlíku a kyslíku teplo. Pokud máme dostatečné množství vzduchu, tak se molekula oxidu uhelnatého oxiduje dalším kyslíkem a dostáváme tímto ve spalinách oxid uhličitý. Při hoření také vzniká značné množství vodní páry, protože vodík je hojně v palivech zastoupen. Dokonalá oxidace vodíku a uhlíku jsou chtěné reakce probíhající při hoření. Tímto lze dosáhnout snížení lokálního znečištění.
Ale hoření je velice komplikovaný proces a jeho průběh závisí na např. na teplotě, tlaku, složení paliva, množství a promísení paliva se vzduchem (oxidačním činidlem) aj. Při hoření paliva dochází ke vzniku popela, spalin a tepla. Teplotou hoření a vhodným výběrem paliva je možné výrazně ovlivňovat složení spalin. Vhodným palivem pro běžné kotle je suché dřevo a uhlí. Moderní kotle bývají často uzpůsobený pro konkrétní druh a formu paliva. Do domácích kotlů nepatří plasty, minerální ani syntetické oleje, guma apod. Tyto materiály je možné spalovat, ale za výrazně vyšších teplot, než jakých můžeme dosáhnout v domácích kotlích. Spalování probíhá například v cementárnách a spalovnách komunálních odpadů. Pouze za vysokých teplot lze rozbít uhlíkové řetězce a každý uhlík důkladně oxidovat. Za nižších teplot dochází jen k částečné oxidaci nebo neúplnému rozbití vzájemných vazeb mezi uhlíky a tvoří se tak extrémně toxické látky! Také dochází k zanášení celého spalinového traktu, protože látky kondenzují na chladnějších površích. Důsledkem je zalepování komína hořlavými látkami podobným dehtu.
Důsledky smogu
Pokud se nemohou spaliny během inverze volně rozptýlit, pak dosahují hodnoty škodlivin (pevných i plynných) zdraví ohrožujících hodnot. Nejznámějším příkladem je smog z prosince roku 1952 v Londýně. Byla rušena představení v divadlech, protože nešlo vidět na jeviště a viditelnost v ulicích klesla na půl metru. Celkově si několik dní smogu vyžádalo 12 000 lidských životů.
Kam s nimi?
Zejména tedy ve smogových oblastech má investice do lokálně neznečišťujících způsobů vytápění veliký smysl. Lze tedy využívat plyn či elektřinu. Plyn přináší výrazné výhody, ale odrazuje mnohé z důvodu ceny. Elektřina je ještě praktičtějším způsobem vytápění. Avšak vytápění klasickými přímotopy vychází poměrně draze. Naštěstí je zde účinné, levné a velice praktické řešení. Jsou jimi sálavé infrapanely Tempero, které lokálně nezpůsobují žádné emise, dokonce ani nevíří prach v místnosti. Neopomenutelnou výhodou je úspora nákladů v porovnání s jinými zdroji tepla. Pro infrapanel unikátních vlastností bylo dosaženo vyšší teplotou povrchu (až 180°C). Díky tomu dochází k násobnému nárůstu tepelného toku do okolí, což má výrazně pozitivní vliv na spotřebu elektrické energie.
