Bydlím v domě z r. 1928, který nechal postavit můj dědeček. Jde o dvougenerační dům se zdmi z plných cihel tl. 60 cm, o ploše 230 m2, v původním stavu, zatepleny byly pouze stropy ve sklepě a na půdě a u oken byly přidány vnější izolační dvojskla. Jeho tepelná ztráta je odhadována na 17,5 kW.h-1.. Původně byl náš dům vytápěn kachlovými kamny v hlavních obytných místnostech, v kuchyni byl kuchyňský sporák na dřevo s troubou.

Nebyly vytápěny záchody, chodby, dokonce ani koupelny. Později byla kachlová kamna nahrazena plynovými gamaty, opět jen v hlavních místnostech. Náš dům se stal ideálním pro „studený odchov“. Gamaty v silných mrazech nestačily vyhřát ani místnosti, ve kterých byly umístěny. Byl jsem na to zvyklý a nijak mi to nepřišlo špatné. Z mého omylu mě vyvedla až po svatbě moje žena, která si stále stěžovala na zimu. Netrvalo dlouho a gamaty byly nahrazeny ústředním topením s plynovým kotlem. Vytápěny sice byly všechny obytné místnosti, ale náklady pouze za topení se vyšplhaly na 55 až 60 000,- Kč (poslední 58 376,- Kč) ročně. Přemýšlel jsem proto, jak náklady snížit a do toho mi přišla nabídka na tepelné čerpadlo. Nejdříve jsme přemýšleli o čerpadle země-voda s plošným kolektorem, ale bylo to velmi nákladné a zničili bychom si celou zahradu. Zvítězilo tedy čerpadlo vzduch-voda a v listopadu 2012 bylo nainstalováno. Bohužel náklady klesly jen na cca 46 000,- Kč a k tomu se přidaly starosti s plísněmi, nedostatečným vytopením domu a častými poruchami tepelného čerpadla způsobené jeho přetížením. V praxi jsem si ověřil, že tepelné čerpadlo pro náš dům nebyla dobrá volba.

Ale co dál?

Další omyl s topením jsem si už nemohl dovolit, proto jsem začal hledat na internetu správné řešení. Zaujala mě zejména zpráva o výzkumném projektu „Příkladné srovnávací měření mezi infračerveným vytápěním a plynovým vytápěním v oblasti staré zástavby“ z Technické univerzity Kaiserslauten z r. 2009. V této studii byl velmi dobře vysvětlen princip infravytápění a zejména důležitost vysoké povrchové teploty. Koupil jsem proto na vyzkoušení jeden panel od rakouského výrobce s povrchovou teplotou 110°C. Topil jsem s ním v jedné místnosti, bylo to velmi příjemné, ale při větším ochlazení nestíhal místnost vytopit a jel téměř nepřetržitě, čemuž odpovídala také vysoká spotřeba. Bylo potřeba najít infrapanely s vysokou povrchovou teplotou, dostatečnou plochou pro vyzařování tepla a pokud možno s nízkým příkonem.

Vysoká povrchová teplota

Když jsem se dověděl o panelech FIRST Heating od firmy Tempero s povrchovou teplotou nad 160°C, bylo rozhodnuto. Tepelné čerpadlo jsem si ponechal jen na ohřev vody, radiátory a rozvody šly z domu. Topná sezóna 2016 – 2017 i přes 6 týdnů silných mrazů prokázala, že náš dům lze dokonale vyhřát na příjemnou teplotu a to i s nízkými provozními náklady. Roční spotřeba u infrapanelů byla 11 450 kWh při ceně cca 2,20 Kč/kWh jsem protopil 25 189 Kč. Plísně jsme odstranili a už se neobjevily. V deštivých dnech v létě jsme pod panely sušili prádlo, další zimu jsme si opět užívali příjemné pohody, jakoby u nás nikdy nezašlo hřejivé sluníčko. Nejlepší investice, kterou jsem kdy udělal.