Infrapanel předává teplo stejně jako kachlová kamna, rozžhavený výkovek, žárovka nebo třeba Slunce sáláním neboli tepelným zářením.  V přírodě se teplo také přenáší konvekcí, kdy je teplo odváděno kupříkladu vzduchem (klasické vytápění radiátory) nebo ve vodě oceánskými proudy, které vyrovnávají teplotu na Zemi. Dále se teplo předává kondukcí neboli vedením v pevných látkách, například prohřátí litinového radiátoru od topné vody směrem k jeho vnějšímu povrchu. Všechny tyto způsoby šíření tepla se vyskytují u všech druhů vytápění.

Infrapanely přenos tepla

Teplo je zkrátka nezastavitelné, a dokud bude existovat rozdíl v teplotě mezi dvěma body, bude docházet k přesunu tepla mezi body do té doby, než se obě teploty vyrovnají. Pokud mu dáte do cesty vakuum, pak se vysálá. Pokud mu dáte do cesty polystyren, pak přes něj projde kondukcí.

Srovnání infrapanelů

Tendence vyrovnat teplotu se bude nacházet také v případě, kdy se teplo nachází v kapalině či plynu. Zde se v praxi projevuje rozdílná hustota teplejšího a studenějšího média, a proto dojde k rozvrstvení tzv. stratifikaci po výšce objemu kapaliny či plynu. Může to být jev žádoucí i nežádoucí. Je to jednoznačně jev nežádoucí v případě vytápění místnosti radiátory.  Je to však jev žádoucí, pokud se rozhodneme využít kupříkladu stratifikační zásobník teplé vody. Také to umožňuje využití samotížných okruhů v systému vytápění ať už s vodou nebo vzduchem jako teplonosným médiem.

Projektování infravytápění

Celý systém infravytápění by měl být navržen tak, aby bylo docíleno maximalizace přestupu tepla sáláním z infrapanelu do okolí. To z fyzikálního pohledu prakticky znamená, že je nutné dosáhnout co nejvyšší povrchové teploty sálavé plochy infrapanelu. Docílíme toho důkladnou tepelnou izolací všech ostatních ploch infrapanelu a jeho zavěšením na strop. Zavěšení na strop je důležité, protože se výrazně omezí vznikající přirozená konvekce a tím se dá ještě navýšit teplota sálavé plochy. Mezi další benefity patří intenzivnější prohřátí podlahy a pobytové výšky v místnosti. Teplo je tedy přímo dodáváno tam, kde jej chceme využít. Infrapanely zavěšené na zdi tedy nevyužívají naplno svého potenciálu.

Pro lepší pochopení významu povrchové teploty je níže uveden zjednodušený vztah, který platí pro sálavý tok mezi dvěma povrchy o různých teplotách. Zajímá nás teplota T₁ a teplota T₂, které jsou hodnoty teplejšího (1) a studenějšího (2) povrchu. Další proměnné považujme za konstantní. Jedná se tedy o rozdíl čtvrtých mocnin teploty teplejšího a studenějšího povrchu

Smyslem následujícího grafu je popsat, jaký vliv má změna teploty na sálavý tok mezi dvěma povrchy. Povrchová teplota ohřívaného tělesa T₂ je uvažována konstantní ve výši 20 °C (293,15 K). Teplota povrchu T₁, kterým je infrapanel, se na vodorovné ose grafu postupně zvyšuje.

Červená křivka, která je výrazně rychleji rostoucí, je celková hodnota hranaté závorky pro rostoucí teplotu sálavé plochy infrapanelu T₁. Modrá křivka, která roste pomaleji, odpovídá rozdílu povrchových teplot infrapanelu a chladného povrchu. Z grafu plyne, že sálavý tok roste výrazně rychleji než samotný rozdíl teplot, což je dáno rozdílem čtvrtých mocnin.

Vezměme si hodnoty pro teplotu sálavé plochy T₁ rovnou 120 °C, kdy je teplota chladného povrchu 20 °C. Odečtením teplot obou povrchů (120-20) zjistíme, že rozdíl teplot je skutečně 100. Avšak reálná hodnota závorky ve vzorci je rovna 165. Navýšení povrchové teploty infrapanelu tedy vede k ještě výraznějšímu navýšení sálavého toku mezi oběma povrchy.

Efektivita infrapanelu TEMPERO

Jak praví Wienův posunovací zákon, s navyšováním teploty rovněž dochází k posunu maxima vyzařování na kratší vlnové délky, což znamená, že se mění i kvalita vyzařovaného tepla.

Z výše uvedeného plyne, že vyšší teploty sálavé plochy jsou prospěšné, pokud je cílem maximalizovat sálavý tok z infrapanelů. To by mělo být cílem každého výrobce infrapanelů a prvořadým zájmem každého investora do infravytápění. Pro odbornou konzultaci v případě zájmu o infravytápění se obraťte na naši společnost TEMPERO.